|| !! Čtěte Pravidla !! ZDE || AKTUÁLNĚ: Kumiko Zpět; Mangai no Chikara již brzy;

Těžká rozhodnutí - 9. Kapitola

21. října 2008 v 17:42 | Misaki Kumiko |  Těžká rozhodnutí

Když zvedla hlavu, před očima se jí naskytl obraz Ayaky, jak se lepí na Itachiho. Tušila, že se něco mezi nimi děje, ale tohle?! Nechtěla je vyrušit, ale překvapení ji přemohlo. "Ty?!" vykřikla. Itachi byl jako by ho někdo polil horkým olejem a Ayaka jen šeptla: "Kumiko?!" a odtáhla se od něho.

"No... hm... jáááááá už asi mizím." řekla Kumiko rychle a chtěla se otočit. Ale zapojil se do toho Itachi. "K-Kumiko... co tu proboha děláš?"
"To se ptáš ty mě, vole? Já tu bydlím. A oblizuješ mojí sestru, jestli ti to neva."smála se Kumiko.
"Hej já ji neoblizoval!"
"Jen se nedělej." posmívala se mu dál a při tom stála a podupávala si nohou. Její sestra Ayaka z toho byla paf. Nerozuměla teď ničemu.
"Hej, jak se vy dva znáte?"
"No... už tak dost magořím. Jdu si lehnout. Itachi, my se doufám uvidíme, beztak mě blondýnka zase k vám zatáhne. Jo a ségra, my se doufám neuvidíme, nebo aspoň než tě přejde zlost, tak dobrou." řekla Kumiko a než stačila Ayaka otevřít ústa, Kumiko už byla pryč. Itachi jen zmateně koukal na místo, kudy Kumiko utekla. Šla po střeše a chtěla hupsnout do komína, ale někdo jí zase chytil za rameno. Kumiko se prudce otočila a chtěla ho odstrčit.
"Itachi! Já se z tebe zcvoknu, vole! Už mě neděs! nemůžeš aspoň trochu dupat?!"
"Chci si s tebou vyřídit do oblizování!"
"Radši ti teď nebudu číst tvoje chlípný myšlenky. Dělej si co chceš. Ale jedno by mě zajímalo. Spíš s mojí ségrou?"
"Uhm? Nepřeháníš to už?"
"Známe se dost dlouho, ne? Nemusíš to na mě hrát. Navíc, čtu ti myšlenky."
"Tak dobře, dobře. Jestli mi čteš myšlenky, víš o jeskyni a o..."
"...O pokoji. Jasný, ale moc to nerozebírej, nebo ti bude těsno v kalhotách." usmála se Kumiko a dala přátelsky jen malinko Itachimu pěstí do ramene. Itachi si sednul na střechu a Kumiko hned vedle něj. "Co tě žere, Itachi? Nebudu plýtvat chakru na to, abych to z tebe dostala ven. Snad mi můžeš věřit, ne?"
"Víš... nebyli jsme opatrní a..."
"A teď máš nahnáno, že se z tebe bude muset stát vzornej táta, co?"
"Přesně. Dokážeš si mě představit jako tátu?"
"Ne."
"No tak vidíš. Jsem v loji. Klidně mi to řekni."
"Jsi v loji, Itachi."poklepala mu Kumiko přátelsky po rameni.
"V Akatsuki jsem byl skoro mrtvej už když se dozvěděli, že mám holku. A co když bude těhotná?"
"Ježiš Itachi, já nevím. Nikdy jsem nebyla v Akatsuki a nikdy jsem neměla těhotnýho kluka."
"Můžeš aspoň někdy mluvit vážně?"
"No jo, promiň. Ale já ti doopravdy nepomůžu. Můžu to zkusit se ségrou trochu probrat. Ale víš, jak se spolu 'milujeme'"
"Jo no to je úžasnej sesterskej vztah."
"No ty máš teda co říkat. Mladí páni Uchihové." otočila Kumiko oči.
"No jo no. Ale vždyť už jsem ti to všechno vyklopil, proč co a jak."
"To jo no." Kumiko i Itachi si zároveň povzdechli a pak se Kumiko začala zvedat.
"Už budu muset. Stejně mě táta zabije, i tak mě nenávidí."
"Tak jo. Uvidíme se."
"Jasný." Plácli si spolu a Kumiko pak slezla komínem dolů. Šla do svého pokoje. Potichoučku otevírala dveře a vkrádávala se dovnitř. Najednou na ni špitla její ségra: ,,Heeej" . Kumiko se otočila, ačkoliv už půlkou těla byla v pokoji. ,,Co chceš, jdeš mi dávat za něco kázání? Nebo mě chceš zpovídat?! Nic ti neřeknu!": zašeptala.
Ayaka protočila očima: ,,O to nejde! Jde o tátu! Ví, že jsme byli pryč, mě už seřval a teď jsi na řadě ty!": řekla a nadzvedla obočí: ,,Tak ti díky za tvou cenou informaci, aspoň budu vědět, proč na mě zase ječí": mrkla na ní Kumiko a obě zalezli do svých pokojů. Úplně neslyšně zavřela dveře a zapálila malinkou svíčku, aby jejím pokojem prostupovalo lehké světlo. Nalila do misky čerstvou vodu a oplachovala si obličej. Pak si rozpustila své dlouhé černé vlasy, které většinu času nosila stočené do spirály a svázané. Vytáhla z kapsy malý hřebínek. "Ten je od Blondýnky."pomyslela si s úsměvem. Pak si začala rozčesávat vlasy. Z venku slyšela nějaké kroky, tak rychle sfoukla svíčku a zalezla do postele. Stejně nemohla usnout. Následující dny probíhaly v normálu. Team 7 i její sestra Sayuri se vrátili z mise. Kumiko se konečně mohla pozdravit s Narutem. Nejiho a jeho partu za tu dobu vůbec neviděla. S tátou to bylo čím dál tím horší. Kumiko už to lezlo na mozek. "Už mě to nebaví. Půjdu za klukama z Akatsuki, ti mě aspoň trochu chápou." pomyslela si a už se chystala balit si věci. Najednou někdo zaklepal na dveře. Kumiko neměla vůbec náladu se s někým hádat, tak zase zapojila svojí drzou fantazii. "Tady je záznamník Misaki Kumiko. tento záznamník je inteligentní, takže po nahrání neidentifikovatelně-nesmyslné zprávy bude zpráva vymazána. Pííííp."
"Kumiko! Nedělej hlouposti a otevři mi ty dveře!" ozval se hlas jejího otce.
"No jo furt!" Kumiko odemkla dveře. Její otec jí podal zprávu, že se má ihned dostavit k Tsunade.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama