|| !! Čtěte Pravidla !! ZDE || AKTUÁLNĚ: Kumiko Zpět; Mangai no Chikara již brzy;

Těžká rozhodnutí - 50. Kapitola KONEC

31. října 2008 v 21:52 | Misaki Kumiko |  Těžká rozhodnutí
Vydýchávala a nemohla se hýbat.

Její svaly byly přetížené, chakra skoro vyčerpaná. "Kruci." vykašlala trochu krve, trochu zvedla hlavu, ale ta jí následně spadla zpátky. Kumiko se po chvilce trochu probrala. Rozmazaně viděla, jak Ayaka léčí Peina. Nabrala si léčivou chakru do obou rukou a přejížděla nad sebou, až se konečně postavila na vlastní nohy. "Že toho idiota šovinistickýho nenecháš chcípnout." řekla arogantně, propíchl ji Ayačin spalující pohled a pak Kumiko zmizela nahoře. Otevřela svoje tašky a kufříky, namíchala látky a pak si je vpravila do žíly. Po pěti minutách byla v relativním pořádku, vyhrabala ve svých věcech batoh a balila to nejdůležitější. Jak šacovala pokoj, narazila na její romantickou fotku s Deidarou. Na chvíli se zastavila, vzala ji do ruky a hluboce se do ni zahleděla. "Promiň mi, Deidaro. Můžeš mě za tohle všechno milovat, můžeš mě nenávidět, můžeš mě proklít. Chtěla bych ti dát sbohem, ale nejde to, věř... Vrátil bys se mi kdoví kdy a já tu tak dlouho být nemůžu. Snad ti to jednou v pekle budu mít možnost vysvětlit." řekla si, roztrhla fotku a vzala si půlku, na které byl Deidara. Zabalila si poslední věci, pověsila plášť Akatsuki na věšák, prsten položila na stoličku, s batohem na zádech a svitkem v ruce se vydala pryč. Za dveřmi číhala, jestli je Ayaka pořád dole, snažila se proplížit, ale nepodařilo se jí to. Sestra se do ni hned pustila. "K-Ku-Kumiko? Tohle není nutný!" řekla Ayaka. Kumiko udělala pár dalších kroků, jakoby sestru ani neslyšela a neměla chuť sní mluvit, ale Ayaka jí ihned zastoupila cestu a opřela se rukou o zeď. "Jak jako že to není nutný?! Copak ty bys tu zůstala, kdybys přizabila Peina?! To pochybuju! Koneckonců, nic ti do toho není!"
"Jednali jste v záchvatu vzteku! Všechno se dá řešit v klidu a... Moment! Že... nic mi do toho není? Jsi má sestra!" odpověděla Ayaka a ani na chvilku nepomyslela, že by dala ruku dolů a nechala Kumiko jen tak odejít.
"Jaká sestra?! Co je to za kecy? Možná jsme se narodily stejným lidem, ale my dvě jsme se nikdy nechovaly jako sestry! Tak se nesnaž to napravovat, když konečně chci udělat něco užitečnýho!"

"To je právě ten problém, nikdy jsi mě ani Sayuri nebrala jako sestry, já pro tebe byla věčně ta, která ti otravovala život, přikazovala ti a bránila v tom, co jsi chtěla dělat, že? Nikdy ses ale nepodívala pořádně! Víš to je otroctví nejstaršího sourozence, kterej je řízenej od rodiny a taky za chyby těch mladších pyká! To by sis ale musela zkusit! Zpívala bys jinak! Nemáš ani ponětí... Ale stejně řekneš, že je ti to jedno, nevím proč se snažím, je to prostě moje povaha..."
"A moje povaha je nenechat si od nikoho rozkazovat a řídit život nebo rozhodnutí! Teď už vážně ne! A kdo si to zkusí, dopadne jako Pein!" řekla Kumiko a ukázala na kaluž krve, ve které Pein ležel. Ayaku to však stále nechávalo poměrně klidnou.
"Aspoň si o tom promluvme, jsem si jistá, že změníš názor..." Ayaka oddělala ruku ze zdi a druhou chytla Kumiko za tu její...
,,Půjdeme někam kde je klid a promluvíme si, pořád máme o čem..." táhla sestru do svého pokoje...
"Sorry, Ayako, když jsi měla mluvit, tak jsi mlčela, teď zas nemám na mluvení náladu já!" řekla Kumiko arogantně, vzala sestru druhou rukou, otočila ji a pak ji ranou do krku uspala tak, aby to Ayace moc neublížilo a nezhoršilo její zdravotní stav. Uložila ji, aby neležela na studené zemi na větru. V očích se jí objevila malá slza. Všechno se jí přehrávalo v paměti. "Kumiko, co to sakra děláš?!" řekla si pro sebe a otřela si slzu. Přitáhla si batoh víc k sobě, aby se jí pěkně nesl. Vykročila levou nohou, jak jinak, nevěřila na žádná přísloví a doufala, že teď ji čeká mnohem veselejší etapa života, která bude mít ještě veselejší konec. Už nikdy tohle nechtěla podstupovat, nevěděla, co ji čeká, ani jak se uživí, kde bude spát a jak to dopadne. Možná umře už další den, možná se dostane do jiné skupiny, kterou povede a společně dobudou něco, co se Akatsuki nikdy ani přes největší úsilí nepodaří. Druhé Těžké Rozhodnutí v životě! I kdyby měla zemřít, nemůže tu už zůstat. Musí jít za svou budoucností.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Keriet I ♥ Your blog... Keriet I ♥ Your blog... | 1. listopadu 2008 v 10:47 | Reagovat

Sugoi! Těším se na další řadu...=)

2 Zuzka Richterová Zuzka Richterová | Web | 1. listopadu 2008 v 19:22 | Reagovat

Tak tenhle díl se mi moc nelíbil...

3 Alchemi-chan Alchemi-chan | Web | 1. listopadu 2008 v 22:18 | Reagovat

Lamíí:co spojleruješ??:D

4 Misaki Kumiko Misaki Kumiko | E-mail | Web | 2. listopadu 2008 v 2:12 | Reagovat

Lamíí>>

Tvůj komentář jsem byla nucena smazat. Koneckonců, můžeš jen tipovat, co se stane v mé povídce, protože děj neznáš, ten zná jen pár mě velmi blízkých  lidí, se kterými buď dělám blog (Takashi, Sayuri), nebo s nimi prolínám povídku (Hinata-hime) a moji velice dobří přátelé, se kterými normálně probírám děje svých a jejich povídek. Ty nepatříš ani do jedné skupiny, tudíž nemůžeš vědět, jak se to vyvine. A musím říct, žes tipovala špatně.

5 Misaki Kumiko Misaki Kumiko | E-mail | Web | 2. listopadu 2008 v 2:13 | Reagovat

A ještě něco... Pokud tu budeš psát k povídkám spoilery, pak PTÁKA NA TEBE. Tohle se totiž nedělá.

6 Mari* Mari* | Web | 5. ledna 2009 v 23:06 | Reagovat

...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama