|| !! Čtěte Pravidla !! ZDE || AKTUÁLNĚ: Kumiko Zpět; Mangai no Chikara již brzy;

Těžká rozhodnutí - 39. Kapitola

25. října 2008 v 14:56 | Misaki Kumiko |  Těžká rozhodnutí

Kumiko vytáhla dvě injekce. "Ne! Nenenene, to se hluboce mýlíš! Injekce mi nevadí, ale tahle vypadá nějak divně!" začal se bránit Deidara, když uviděl, co Kumiko drží v ruce. Byla to injekce, která měla 5x delší jehlu, než normálně, dvojsměrný dávkovač a byla v ní světélkující kapalina. "Ale no tak, brouku, nebuď srab, bude to bolet jen chvíli." usmála se Kumiko.

"A co to jako má bejt?!" zeptal se dost nejistě Deidara. Sasori to celé sledoval z povzdálí, ani jemu se nic nezamlouvalo. "Vyhrň rukáv, srabe! Hned!" křikla už ostře Kumiko, chytila Deidaru, přirazila ho ke stromu, násilím mu vyhrnula rukáv a celou jehlu mu pomalu zasunula do žíly. Deidara vykřikl bolestí. Kumiko mu polovinu obsahu vpravila do ruky, pak táhla druhým směrem a druhým posuvníkem táhla nahoru, tak vytáhla jeho krev a smíchala ji se zbytkem látky. Pak jehlu pomalu vytáhla. "Do prd*le! Kumiko, proč..."
"Neptej se a nebul, dlouho to bolet nebude. Teď ty, Sasori! Ale u tebe mi nebude moc platný, když vyhrneš rukáv. Takže svlíkat!"
"Cože?! Ty mi tohle chceš píchnout do..."
"Jo! Přesně tam!" Deidara měl ještě křečovitý výraz, ze kterého byla cítit obrovská bolest, kterou cítil ještě po jehle. Držel si ránu a měl zatnuté zuby. Když ho Sasori viděl, začal pociťovat ohromnou nejistotu. Asi to doopravdy není příjemné. "A víš jistě, co děláš, Kumiko?"
"Špatná zpráva je, že to nevím a že jste teď něco jako pokusní králíci. A ještě horší je ta, že bez toho stejně umřete." Sasori vylezl z Hiruko a shodil plášť. Kumiko ucukávaly koutky, Deidara se radši ani nedíval. "Mlč!"
"Já vím, já vím." řekla a uklidnila se. Zhluboka si oddychla, když měla jehlu vbodnout Sasorimu do nejcitlivějšího místa, které měl. Vzala jehlu a píchla ji Sasorimu do jeho jediné živé části. Sasori se začal třást. "Sasori, nehýbej se, milimetr se netrefím a zabiju tě!" Ale Sasori to nemohl vydržet. Deidara přiskočil a pomohl mu, aby stál na nohách a držel ho v jedné poloze. Když jehla byla bezpečně v něm, Kumiko si oddechla. Pak udělala to samé jako s Deidarou a jehlu znova opatrně vytahovala. Už měla hotovo, zhluboka si oddechla. Nakonec vytáhla ještě třetí jehlu. Tu si píchla do zápěstí. V její tváři se neobjevil grimas bolesti, Deidara se Sasorim jen nevěřícně koukali. Nakonec jehlu vytáhla a křečovitě se chytila za zápěstí. Začala si ránu léčit. "Ale... Kumiko, tam to muselo bolet víc, než v lokti."
"Sama sobě bych si to tam píchala asi těžko." řekla a při tom měla křečovitě zavřené oči. "Řekneš nám konečně, co to bylo?" zeptal se netrpělivě Sasori. Kumiko oči otevřela a zle se na něj podívala. "Nebuď zvědavej!"
"Asi musíš mít vážnej důvod, když nám to nechceš říct." pokračoval Sasori.
"Ne, nemám. Ale chtěla jsem vás vidět, jak se pěkně bojíte. Je to protijed."
"Protijed?! křikl Deidara vyděšeně. "Proč jsi nám ksakru píchala obyčejnej protijed tak brutálně?!"
"Protože to není obyčejnej protijed! A teď už mám vážnej důvod neříkat vám nic víc. Jen to, že to nejspíš teda přežijeme." Deidara si sedl, dal si hlavu do dlaní a zamumlal: "Aspoň něco!" Dali se dohromady a vydali se za brány. Procházeli městem, kde bylo dost rušno v kloboucích a Akatsuki pláštích. Mohlo být kolem poledne. Sedli si do čajovny a povídali si.
"Jak toho blázna chceš najít?"
"Měl by se motat kolem nejvýše položeného chrámu v okolí."
"Hoši, co kdybych já zůstala tady v čajovně, pozorovala terén a vy se vydali na výstup?" překřížila si Kumiko nohy a udělala si pohodlí.
"Jak to jako myslíš? Jak výstup?" zeptal se jí Deidara.
"Protože nejvýs položený chrám vidím támhle." ukázala Kumiko prstem na vysokou horu se špatným a strmým přístupem.
"Cože?! To si ten Pein dělá legraci! Jako my si musíme vždycky vyžrat to nejhorší!" nadával Deidara. "Drž zobák, Deidaro." řekl cholericky Sasori, přesně tak, jak to měl ve zvyku.
"Chm... jsem moc zvědavý, jak tam polezete v loutce vy, mistře Sasori." Na to už Sasori neodpovídal. Deidara si zkontroloval množství jílu, které měl. "To by mohlo stačit."
"Ani na to nemyslí, Deidaro!" okřikl ho Sasori.
"Nehádejte se furt. Jste jak malí, jeden jako druhej! Prostě se tam budeme muset buďto vyškrábat a nebo cíl nějak vylákat dolů."
"To se nám nepodaří, on dolů nechodí." Kumiko zavřela oči. Vytáhla jednu bankovku, položila ji na stůl a šla ven. Deidara se Sasorim ji následovali. Pomalu se dostali až k hrozné cestě, která vedla nahoru. "Kumiko, jestli zjistím, že nás tam ženeš zbytečně..."vyhrožoval Sasori.
"Tak budeš držet hubu." řekla už Kumiko dost nervózně. Byla podrážděná, samotné se jí nahoru nechtělo, ale co mohla dělat. Navíc jí bylo zle, měla své problémy, ale bylo to mnohem silnější a jinačí, než obvykle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama