|| !! Čtěte Pravidla !! ZDE || AKTUÁLNĚ: Kumiko Zpět; Mangai no Chikara již brzy;

Těžká rozhodnutí - 38. Kapitola

25. října 2008 v 14:55 | Misaki Kumiko |  Těžká rozhodnutí


A kdyby na ni neútočil další soupeř, určitě by to vydýchávala jen těžko, ale v těžkých situacích nemohla povolit.

Snížila se, podkopla protivníka a pak šla na pomoc Sasorimu. Všichni tři zvítězili. Kumiko pak přišla k tomu, kdo jí pomohl před zraněním, podívala se mu do očí... "Už můžu omdlít?" řekla a pověsila se mu kolem krku. "To jste mě rychle vyměnil, Sasori-sama." řekl Deidara, který měl na sobě pořád pověšenou Kumiko. Sasori se vzdálil. Deidara se od Kumiko trochu odtáhnul, a podíval se jí do obličeje. Byla úplně ubrečená, ale tentokrát to byly slzy štěstí. Deidara ji znovu silně přitisknul k sobě a Kumiko ho stiskla. Opřela se o něj a nemohla se uklidnit. Sedli si spolu na zem a opřeli se o strom. "Myslela jsem, že jsi mrtvej."
"To samý jsem si myslel já o tobě."
"A kdes tak dlouho vězel?"
"V nějakým vězení. A ztratil jsem tam Akatsuki prsten, takže jestli nenajdu tu mrtvolu, která byla můj klon, tak mě Pein zabije." Kumiko se na něj celá od slz usmála, sundala si z prstu prsten a navlékla ho Deidarovi. "Takže mě Akatsuki prohlásili za mrtvolu?"
"Aby ne po tom, co tě Zetsu zneškodnil."
"Mě?"
"No toho klona. Vždyť víš. Když jsem zjistila, že jsi měl klona, přepadla mě naděje, ale Sasori udělal dost zničující analýzu."
"To je celej on."
"Ale teď už jsme zase spolu. Jestli se mi to zdá, ať se nikdy neprobudím." řekla Kumiko, zavřela oči a položila Deidarovi hlavu na hruď.
"A jestli se mi to nezdá, ať nikdy neusnu." doplnil ji Deidara a políbil na vlasy. Za stromem se objevil Sasori. "Nenechej mě čekat, Kumiko. Máme přece misi." Kumiko otevřela oči, znuděně se na Sasoriho podívala a pomalu začala vstávat. "No jo furt, vždyť už jdu."
"Jdu s vámi." řekl Deidara. "Co je to za misi?" zeptal se,
"Nájemná vražda." řekla tajemně Kumiko a podala Deidarovi informace o misi. Ten se na to zadíval a po chvíli odložil svitek. "Pein vás doopravdy nešetří."
"Tak pojďme." řekl cholericky Sasori a vydali se temnou nocí. Když se rozednilo, ukryli se v jedné skále, kde si rozdělali oheň. Kumiko vyndala z batohu konzervu s jídlem. "Máme jídlo jen pro dva. Bude se to muset vždycky dát dohromady a rozdělit mezi tři." řekla Kumiko. Dala nad oheň obě dvě konzervy a když se ohřály, jednu podala Sasorimu. "Jez. Já si vezmu s Deidarou tuhle." Sasori otevřel konzervu s fazolkami a přikusoval chleba. Kumiko si dala jen trochu s tím, že drží dietu, aby se mohl pořádně najíst Deidara. Při jídle si odpočinuli a znovu vyrazili na cestu. Při chůzi Deidara vyprávěl, co se dělo s ním, když ho věznili, jak se dostal ven a jak našel Kumiko se Sasorim. Už to bylo den, co byli na cestě. Došli na místo, kde se měli setkat se svým cílem. Ještě neprošli bránou, když je Kumiko zastavila. "Vyhrňte si rukávy."
"Cože?" zeptal se nechápavě Sasori.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama