|| !! Čtěte Pravidla !! ZDE || AKTUÁLNĚ: Kumiko Zpět; Mangai no Chikara již brzy;

Těžká rozhodnutí - 30. Kapitola

25. října 2008 v 14:54 | Misaki Kumiko |  Těžká rozhodnutí
Uběhly dva měsíce. Byl klid.

V sídle Akatsuki se nedělo nic zvláštního. Všechno šlo jako po másle. Ayaka byla ve třetím měsíci, Itachi jako pečující budoucí táta, Hidan ptajíc-se denně, jestli už mají jméno. Kisame pomáhal Itachimu, Sasori s Deidarou se věčně dohadovali o umění. A ostatní byli v pohodě při klábosení prakticky o ničem. Kumiko se právě zotavila ruka, po zranění jí zůstala jizva, která jí bude tu událost do smrti připomínat. Jednou Kumiko seděla dole, popíjela šťávu a psala si vylepšováky svých technik do svitku. Přišel za ní Deidara s úchylným a nadšeným výrazem ve tváři, oči se mu jen blýskaly. "Proboha, Deidaro, když se takhle tváříš, nikdy to nedopadne dobře." Když Deidara vytáhl zespod pláště šroubovák a štětec, nasadil svůj typický úsměv a Kumiko se začala smát. "Vždyť ty ani nerozeznáš kladivo od hřebíku!" vyprskla smíchy limonádu a ukázala na Deidaru hřebík. "Hej už se mi nechce bydlet jak studenti, předěláme konečně ten pokoj. Probouráme můj a tvůj, pak z toho uděláme velkou místnost, kde budeme moct být oba."
"Když zboříš příčky, sídlo spadne."
"Zbořím je na Ninja způsob."
"Tak nám sídlo Akatsuki spadne na hlavu na Ninja způsob."
"Neboj se, zpevním to, nic nám na hlavu nespadne."
"Hai, tak jdeme? Chceš s tím pomoct?"
"Potřebuju vystěhovat ten nábytek."
"No fajn." Deidara s Kumiko se přesouvali do pokoje, všemu přihlížel Pein, který jen nevěřícně kroutil hlavou. "Oba máte nějak divné výrazy, co chystáte?"
"Trošinku pozměníme naše pokoje, chceme zbořit jednu příčku."
"Tak hlavně neudělejte moc velkej bordel."
"Bez obav, Peine." řekl Deidara pyšně a jako krocan naklusal do pokoje. Kumiko protočila očima, nahnula se k Peinovi a pošeptala mu: "Být tebou, tak se někam uklidím. Znáš našeho umělce."
"Fajn, jdu si ten čaj vypít radši ven." Pein odcházel, byl v hlavním sále a najednou se ozvala obrovská rána, celé sídlo se otřáslo v základech. Všude byl prach, Peinův čaj byl rozlitý na zemi a když se prach usadil, objevila se obrovská díra ve stěně mezi pokojem Kumiko a hlavním sálem.
"Ty vole, jestli já nevěděla, že to jako vždycky přeženeš! teď to koukej na ten tvůj slavnej ninjí způsob nějak zabetonovat, jinak zabetonuju já tebe!" Křik Kumiko byl slyšet až ven. Pein něco brblal o zhroucení sídla, ale Deidara se dal do práce a Kumiko zatím šla pro červenou barvu, kterou chtěli pomalovat strop. Konečně to vypadalo na klidné dokončení rekonstrukce, když se najednou ozval křik Kumiko a Deidary zároveň: "Itachi! Já tě zabiju!" Itachi též prováděl rekonstrukci a šel s modrou barvou, jako správný Akatsuki padouch ovládal skvěle jutsu, ale domácí práce mu nijak nešly. Polil Deidaru i Kumiko modrou barvou. To Kumiko namíchlo a hned na něj vylila celou plechovku s červenou barvou, kterou držela v ruce. Pak všichni tři vešli do hlavního sálu. Itachi modro-červený, Deidara s Kumiko modří. Pein si dal hlavu do dlaní a něco si pro sebe bědoval. Pak se všichni vrátili na svá místa. Večer byli všichni naprosto vyřízení, ale šťastní, že mají většinu za sebou. Team Kumiko ani Team Itachi neměli přestavbu hotovou. Až druhý den večer Kumiko s Deidarou dořezali koberec. "Páni. Tady to ale prokouklo!" podivil se Deidara a odhodil řezačku. "To jo. Ještě že jsem tu hnusnou červenou vylila na Itachiho, tahle béžová je mnohem lepší."
"To jo. Ještě sem musíme nastěhovat ten nábytek."
"Jo, to bude v pohodě. Koupila jsem povlečení a taky záclony, když už jsi tu tak nemožně udělal díry po celým obvodu pokoje."
"Ale zadělal jsem je, jedno okno je dobrý, aspoň tu není tak šero."
"Je to parádní, to neříkám, ale Pein nás zastřelí."
"Udělám do toho okna mříže." Kumiko se pověsila Deidarovi kolem krku a dali si dlouhý a vášnivý polibek. Nastěhovali do pokoje závěsy a k večeru se sešli u stolu kromě Itachiho, Ayaky a Kisameho. Kumiko do sebe ládovala rámen a Deidara upíjel šťávu s vodou.
"Hele, jaká jsem čorka?" vběhl do místnosti Tobi.
"Co jsi zase šlohnul? Spodní prádlo Kazekageho?" usmál se Deidara a Kumiko do něj drbla.
"Kdyby jen to! Zase doplníme vymydlenou pokladu. Uchiha je v nakupování jako baba."
"Dej sem, Tobi." natáhla k němu ruku Kumiko.
"Tobě teda peníze nesvěřím."
"Nejsem Densetsu no Kamo. Takže naval!"
"Fajn, fajn, ale schováš to a nerozfofruješ!"
"Kde bych to asi tak rozfofrovala? Jsem Misaki a ne Uchiha." Tobi dal peníze pod ruku Kumiko a ta je schovala. V noci se společenství Akatsuki rozpustilo, Kumiko si ještě povídala vtipy se Sasorim.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama