|| !! Čtěte Pravidla !! ZDE || AKTUÁLNĚ: Kumiko Zpět; Mangai no Chikara již brzy;

Těžká rozhodnutí - 11. Kapitola

25. října 2008 v 14:47 | Misaki Kumiko |  Těžká rozhodnutí

Neji zase sebral sílu, odlepil se od stromu, ale polibek mezi nimi pokračoval dál. Kumiko se mu ještě víc zavěsila kolem krku a pak ho silou dostala na zem. Nejiho přestala bavit kontrola, kterou nad ním Kumiko měla a tak ji překlopil na druhou stranu a octl se nad ní.

"No to je dost že seš tady!" řval hned Lee. Čekal hned pěst mezi očima, ale Kumiko jen sklopila hlavu. "Promiň. Příště vás nebudu tak zdržovat." Leemu upadla dolní čelist až ke kolenům. "Hej! Ty máš horečku! Nebo je ti zle od žaludku? Tak řekni! Co ti je? Tobě musí být špatně!"
"To nic, Lee. Snědla jsem v tom lese nějaký bobule a není mi po nich nejlíp."
"Ježišmarja! Vždyť se ještě ke všemu otrávíš!"
"Není to jedovatý. Jen jsem je nějak špatně strávila." Neji se po ní zase znuděně ohlídl. Kumiko to naštvalo, jak se na ní podíval. Zvedla se, zařvala: "Nečum na mě, vole!" a rozběhla se za ním. Neji se úplně snadno vyhnul jejímu útoku, chytil ji a nechal ji sklouznout na zem.
"No vida! už máme starou Kumiko zpátky." zazubil se Lee a zvednul ji. Chtěl jí zvednout i obličej, ale ona ho doslova odhodila pět metrů daleko. TenTen otočila oči v sloup a poodešla k Nejimu. "Nerozbalíme stany? Tohle nejspíš nemá smysl."
"To je fakt. Ale jestli to takhle v poledne pokaždý zapíchneme, tak tu misi nedokončíme."
"Jí vím. Ale podívej se na ně. Lee je zase zmlácenej a s tou Kumiko něco je."
"Já to s ní proberu."
"Seš si tím jistej?"
"Neboj. Já se od ní nenechám zabít."
Neji šel ke Kumiko, vzal ji za ruku a odtáhl ji mimo.
"Vzchop se nějak, proboha!"
"Copak to nějak jde?"
"Prostě zapomeň na to, co se stalo."
"Sorry, ale to bys po mě chtěl moc."
"Jsi kunoichi, ne? Vždycky jsi byla ta nejbezcitnější holka v Konoze."
"Byla? Co si myslíš? Že se to tím úletem změnilo? Fakt si docela dost věříš." postavila si najednou hlavu Kumiko, usmála se šibalsky na Nejiho a ten jí to oplatil. Kumiko se sice tvářila, že je všechno v pořádku, ale zdaleka nebylo. Neji ji svojí přítomností doháněl téměř k šílenství hodinu po hodině. Ale už to uměla držet v normě. Rozběhli se vstříc cíli. Jejich mise začínala v Zemi Blesku, kde měli zjistit tajné informace o neidentifikovatelné zrůdě, která zemi naprosto ničí.
"TenTen... půjči mi ten svitek s informacemi o naší misi."
"Na co?"
"Neptej se a dej mi ho! Hned!" okřikla Kumiko TenTen a ta jí ho hned podala. Kumiko svitek rozmotala a četla si, co vlastně mají za misi. Do téhle chvíle to netušila, protože v pracovně nevnímala rozkazy Tsunade a vlastně jí to dřív ani nezajímalo. "Hm, hm, hm... takže vesnice skrytá v mraku nás žádá o pomoc s nějakým netvorem? A jen o něm máme sbírat informace? Proč ne ho rovnou zlikvidovat?"
"Copak si neposlouchala Tsunade?"
"Ne, neposlouchala. A jestli nechceš, abych to neznalostí zkazila, tak mi to koukej vyklopit."
"Ještě nikdo střetnutí s tou bestií nepřežil. Byla jen spatřena z dálky, proto o ní není tolik informací. Už jejich shánění bude nesmírně nebezpečná mise."
"Ale to mě nezajímá. Dokážu si představit, co to tak asi bude. Obrovská obluda s dvaceti očima. Proboha, to že má bejt nebezpečný? To už jsou nebezpečnější Leeho kecy."
"Neber to na lehkou váhu, Kumiko. Co já vím, tak moc zkušeností s misemi nemáš."
"Ts... Možná nechodím na pochody s bandou lidí, který musím poslouchat, ale vím, co to je, když je člověk v nebezpečí. Už jsem to pociťovala několikrát a pořád ještě žiju. Na zemi jsou horší potvory než ta, o který se mluví v tomhle svitku." protočila oči Kumiko, zamávala svitkem a podala ho zpátky TenTen. Ta jen zakroutila hlavou a radši mlčela. Navíc nevěděla, jestli Kumiko nemá pravdu. Třeba má svým způsobem mnohem víc zkušeností, než Team Gai dohromady. Působila velice sebejistě a nedávala na sobě znát ani záchvěv nejistoty. Odrazila se a dostala se do čela vedle Nejiho. "Hej! Za příšera, kterou jdeme zkoumat, představuje imaginární bytost a nebo je to prostě těleso?"
"To se neví. Ale prý o tom lidi mluvili jako o obrovském stínu nad vesnicemi."
"Jak může stín zabíjet?"
"To právě jdeme zjistit, ne?"
"Uvažuj trochu. Jestli je to stín, musí to být stín něčeho. Je to Vesnice skrytá v MRAKU. Nesvítí tam slunce, ne? Tak co by tam asi mohlo vrhat stín?"
"Snad tím nemíříš..."
"Ale mířím. Zabíjí to světlem. Pokud to někdo viděl, musel to vidět z druhé strany. Ten, kdo tomu chtěl vidět do 'tváře', tak ho to zabilo."
"Dává to smysl. Proto o tom není tolik informací. A co ty požáry?"
"Požáry?"
"Tsunade mluvila o požárech."
"Ach tak. Neposlouchala jsem ji. To do toho zapadá jak pr... ehm, chci říct... Světlo je energie ne? Vydává teplo. A záření, které zabíjí musí produkovat takovej žár, že od toho klidně něco chytne."
"To fakt dává logiku. Lidi o tobě většinou mluví jako o hloupý, tvrdohlavý a drzý holce. S tím že jsi tvrdohlavá a drzá, bych souhlasil. Ale hloupá určitě nejseš."
"Ts..." Kumiko se na něj uraženě podívala a předběhla ho. Neji by jako velitel měl být úplně vepředu, ale věděl, že s Kumiko se nemá cenu dohadovat. Přemýšlel nad tím, co je Kumiko vlastně zač. Nikdo v ní nevěří, pořád je ve stínu svých talentovaných, spolehlivých a hodných sester. Přitom to, co předvedla před chvílí, bylo daleko nad hranice, které si k ní předem určil. Lee na něj zezadu zavolal: "Neji, neměl bys být vepředu spíš ty?"
"Nech to být, Lee."
"Ona beztak ani netuší, kudy vede cesta."
"Věř jí. Zatím jde správně a vede nás skvělou cestou." Celý team dorazil před setmění na polovinu cesty, což by nikdo nečekal. V lese na mýtině se Kumiko zastavila.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama