|| !! Čtěte Pravidla !! ZDE || AKTUÁLNĚ: Kumiko Zpět; Mangai no Chikara již brzy;

Takashin příběh díl 7.

19. října 2008 v 21:26 | Oritsunika Takashi |  Takashin příběh
"Chystá se zajetí dalšího Jinchuriki, až jej dostaneme vytáhneme z něj vytáhneme démona, ale na to potřebujeme dalšího člověka a jeho chakru, po úspěšném skončení této mise by ses stala členem Akatsuki" , " A kterého Jinchuriki chcete zajmout"

" Jednoho ocasého , nosí jej v sobě Sabaku no Garra , stěžení mise bude to že je to Kazekage Písečné vesnice. Vysíláme pro něj Deidaru a Sasoriho. Mise započne zítra. Sasori, Deidaro jste připraveni?"
"Bez problému toho písečného kluka zvládnu" Ozval se Deidara.
" Nepodceňuj jej byl se mnou, jeho týmem a Orochimarem na misi v Listové. Ten kluk zabíjel na potkání, Když si na něj vzpomínám mám úplně husí kůži, a nechápu jak se někdo jako on mohl stát Kazekagem" namítla jsem
"Proti mému umění nemá šanci"
" zmlkni už Deidaro , štvou mně ty tvoje únavné řeči!"
" Ano Sasori-sama"
" Takže je ti vše jasné Takashi" zeptal se Pein
" Hai"
"Takže jsme všichni domluveni. Rozchod!" zavelel
" Takashi pojď se mnou ukážu ti kde je náš úkryt a kde máš pokoj" přišla ke mně modrovlasá dívka která se jmenovala Konan
Cestou jsme se daly do řeči. " Byla jsi u Orochimara dlouho?"
" Vlastně okolo 10 let" v té chvíli mně napadlo To je síla, deset let jen promrhané zabíjením a nesmyslnými misemi. Byla jsem v té době blázen nebo co?
" To bylo chvíli po tom co od nás odešel"
" Ano vychází to tak"
" Bylo to v té době drsné, Orochimaru od nás odešel a vlastně jsme po něm šli ale bohužel nás v té době nebylo tolik co teď. Pamatuji si na Toshita to byl kluk bylo mu asi devatenáct byl u nás chvíli a vlastně padl v boji s Orochimarem. Používal k boji zemi a prostě to nestačilo. Bylo zvláštní to jak nás to všechny sebralo to bylo poprvé co jsem viděla i Peina smutného, ten kluk měl v sobě zvláštní kouzlo"
Bylo divné jak mi to vykládala, jako by je to vážně všechny tak mrzelo. Všichni berou Akatsuki jako ty nelítostné zabijáky,ale já teď poznala že to jsou vlastně taky jen lidé.
" Zvláštní nepředstavovala jsem si vás tak jako i lidi s city."
" Nemysli si že jsme někdo jako Orochimaru, mno možná pár z nás ano ale určitě ne všichni. Orochimaru nikdy nepochopil že my tu nejsme jen pro škodu. Pochopíš to později"
" A Itachi jaký máš na něj názor?"
" Itachi je někdo koho nikdy nepochopím, člověk nikdy neví na co myslí, ale připadá mi až moc kruté co provedl jeho rodině a Sasukemu."
" Sasuke nemyslí na nic jiného než na pomstu ale podle mě bude za chvíli lepší než Itachi."
" To bude všechno ještě hodně zajímavé, tady je tvůj pokoj , vyspi se pak se dlouho nevyspíš dobrou noc."
" Dobrou noc"
Skoro celou noc jsem nespala, vrtalo mi všechno hlavou, Konan mně přivedla na zajímavé myšlenky. " Proč by to vlastně Itachi dělal, copak je typ co myslí jen na své zlepšení, myslím že ne, musím zjistit jak to vlastně doopravdy je" Ostatně jak mi vždycky říkali " Mysli na pocity druhých abys je správně pochopila, pak teprve opravdu zjistíš jací jsou doopravdy"
Ráno se všichni Akatsuki sešli před vchodem do jeskyně
Pein řekl že je změna plánu " Takashi půjdeš se Sasorim a Deidarou. Kdyby nastaly komplikace tak by tě mohli potřebovat"
" Musím protestovat šéfe!"
" Proč zas Deidaro?!"
" Nepotřebujeme ji sebou se Sasorim-sama to zvládneme"
" Zmlkni Deidaro , půjde s námi , je to rozkaz od vůdce a ty jej budeš respektovat jinak ti budu muset připomenou jak se chovat"
" Omlouvám se"
" Takže domluveno vyražte!"
Koukla jsem na Konan a ta jen na mně mrkla a naznačila ať už jdu.
Cesta utíkala rychle, Deidara si furt pro sebe cosik mluvil. A já se tomu musela někdy až smát sice jen tak potichu ale vím že si mně často všiml Sasori a cítila jsem jak mně často pozoruje. Jako by něco tušil nebo že se mu líbím. Kousek před písečnou řekl
" Až tam budeme tak ty půjdeš s Deidarou pro toho kluka a já tam na vás počkám, doufám že mně nenecháte dlouho čekat"
" Sasori-sama já nechcu tady zaučovat nováčky, bude mi jen překážet"
" Deidaro už po třetí a doufám pro tebe naposledy říkám Zmlkni!"
Já se jen usmívala abych zakryla zlost, musím se ovládat ale v jiné situaci bych ho asik zabila. Přicházeli jsme k bráně písečné kde byl až podezřelý klik.
Náhle jsem zpozorněla a chystala se zaútočit protože u brány někdo stál.
" Klid to je můj člověk" zklidnil mě Sasori
Ano opravdu byl to zrádce písečné
" Je všechno v pořádku" Zeptal se jej Sasori
" Ano Sasori-sama cesta je vyklizená
Nepochopila jsem ale pak pohlédnu výš a tam vidím několik mrtvých těl a mezi nimi i členy Anbu. " Tohle přece nemohl zvládnout sám" pomyslím si
" Dobrá cestu máte volnou běžte a nenechte mně čekat"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama