|| !! Čtěte Pravidla !! ZDE || AKTUÁLNĚ: Kumiko Zpět; Mangai no Chikara již brzy;

Takashin příběh díl 13.

19. října 2008 v 21:39 | Oritsunika Takashi |  Takashin příběh


" Jsi má Takashi, jako před lety." řekl Orochimaru a začal se ke mě přibližovat
" Nikdy už nebudu tvá. Hingan!"
" Tvé techniky znám a znám tvé slabiny. Končíš Takashi"
" Nikdy!!" Odpovím a poskládám pečetě, plameny jej obklopí a jemně svírají. Nechci jej zabít ale nemám jinou možnost. Uniknou ohnivé smrti zvládne jen málokdo ale on ví jak před ní uniknout. Musím rychle přemýšlet. I kdybych jej sevřela v plamenech, i kdybych použila ohnivou smrt stejně to přežije. Není šance zabít Orochimara, ale oslabit jej možné je. Za mnou se ozve výbuch, rychle se otočím a v té chvíli mě Orochimaru chytí dvěma hady. Hadí mě svírají pevněji a pevněji. Orochimaru se začal přibližovat. Z pod provazu vytáhl kunai a jemně jej olízl.
" Říkám že končíš Takashi" v té chvíli do mě kunai vrazil. Projela mnou strašlivá bolest, v té chvíli člověk nevidí, neslyší jen cítí bolest.
" Takashi!" Zařval Deidara
" Deidaro, nepřibližuj se!" Řekla jsem tichým hlasem
" Nech toho nemůžeš dál bojovat, uteč!"
" Nenechám tě tady!"
" To budeš muset. Prosím jdi!" Řekl a vytáhl z kapsy pilulku z jílu.
" Deidaro, to ne!, Nedělej to!"
" Běž! Zdržím je!"
" Deidaro nezapomenu na tebe!" zvednu se z posledních sil. Orochimaru mně chce zastavit ale přistane mu shuriken v zádech od Deidary.
" Neublížíš ji! Ukážu vám co je umění. Umění je……Katsu!!"
Ve výbuchu byl slyšet Deidarův výkřik. Neuměla jsem si to představit on se obětoval kvůli mně. Po obličeji mi tekly slzy které smívaly krev co jsem si rozetřela po tváři. Rána byla hluboká a velice mě oslabovala. Musela jsem se začít zvedat ze země. Tělo se mi celé třáslo a každý krok byl těžký jako bych měla na nohách okovy. Omdlím, po chvíli snažení se dostat kousek blíže k sídlu Akatsuki. Probuzení není o nic příjemnější. Bolest celého těla mně naprosto ochromuje. Nečekám nic jiného než že zemřu tady. Do rány lezou broučci a mouchy které to ještě více vyžírají. Kdosi v dáli přichází, nemám šanci utéct, podle pláště Akatsuki mě každý pozná a jestli to je Orochimaru je se mnou konec. Mžourám očima ať zjistím kdo to je. Když se dotyčný přiblíží, čeká mě překvapení.
" Tobi?! Co ty tady děláš?"
" Pein mě za vámi poslal, dlouho jste se nevraceli." Sklonil se ke mně
" Vyskytly se problémy"
" Vidím. Kde je Deidara?" Jen se smutně podívám.
" Chápu. Pojď, pomůžu ti vstát" Podepřel mě. Já se pokusila vstát. Nešlo to nohy se pode mnou prolomily.
" Nejde to! Jed mě ochromuje."
" S jedem ti nepomůžu. Odnesu tě a Konan se o tebe postará" Vzal mě do náruče a rychle se rozběhl k sídlu Akatsuki.
" Kdo vlastně jsi ve skutečnosti?" zeptala jsem se a sahala po masce. Sundal mi ruce
" Nemůžu ti to říct, ale třeba se to dozvíš od Itachiho"
" Itachiho? Proč zrovna od něj?"
" Jenom on ví kdo jsem"
Nechápu jak to myslí, co má s Itachim společného? Co je vlastně zač? Chtěla jsem se ještě na něco zeptat ale nešlo to. Nemohla jsem náhle dýchat, mé tělo ztuhnulo a já začala vykašlávat krev.
" Už tam budeme hlavně vydrž!" řekl a ještě zrychlil " Pein by mě zabil kdyby se ti něco stalo"
" Deidaru nezabili, nechal sám sebe vybuchnout" řeknu tichý hlasem a utřu si krev ze rtů
" Nenamáhej se. I mluvení tě oslabuje"
" Jestli tohle přežiji budu se divit."
" Říkám šetři se. Deidara se pro tebe neobětoval proto abys teď umřela."
Až teď mi to došlo, on se obětoval pro mě. On to vše udělal jen proto abych mohla v bezpečí utéct. Obětování nedělá jen tak někdo pro někoho. Obětovat se pro někoho znamená ukončit své touhy, přání sny, vzpomínky, lásky , život pro někoho kdo si zaslouží mít šanci si tyto věci ještě užít. Tento čin není něco obyčejného. A pro mě to udělal Deidara který se bál ať nepřekážím. Vzdal se všeho kvůli mně proč?
" Nad čím přemýšlíš?" Zeptal se při pohledu na mě
" Nic jen jsem si ten boj přehrávala pořád v hlavě" odpovím
" Každý boj je těžký a ne každý končí dobře vždy někomu něco zničí."
" Jak to myslíš, máš s tím vlastní zkušenost?"
" Necháme toho jsme tady."
Z úkrytu vyběhla Konan " Takashi bála jsem se o tebe. Díky Tobi postarám se o ni" Chtěla jsem se konečně postavit ale Konan mě zarazila.
" Jen klid Takashi všechno bude v pořádku a pak mi řekneš co se stalo s Deidarou jo?"
" To radši ani nechtěj vědět" Jen tiše odpovím a zavřu oči.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama