|| !! Čtěte Pravidla !! ZDE || AKTUÁLNĚ: Kumiko Zpět; Mangai no Chikara již brzy;

Takashin příběh díl 1.

19. října 2008 v 21:19 | Oritsunika Takashi |  Takashin příběh
Až teď v chvíli mé smrti si uvědomuji co jsem vše udělala jen proto abych mohla dokázat že i já jsem dobrá. Pokud chcete vědět můj příběh tak můžete číst dál. Jestli čekáte happy end a šťastný příběh tak radši ani nečtěte.


Mé dětství nebylo nějak zajímavé. Vše začalo až na jedné misi kde jsem byla jen sama. Uviděla jsem před sebou cizince. Nevěděla jsem kdo to je.Viděla jsem jen pleť jak mrtvola a v zelených hadích očích jsem neviděla žádný život. Měla jsem strach když se začal blížit ke mně. Nevěděla jsem co dělat. Mám zaútočit, zůstat nebo utéct. Začala jsem se připravovat na boj. Když přišel až ke mně, zůstala jsem stát na místě. Podíval se mi do očí a jen stál a nic nedělal. Už jsem to nevydržela a zařvala jsem " Kdo jste, c-co po mně chcete" usmál se a řekl " máš výbušnou krev jako všichni z tvého rodu. Jmenuji se Orochimaru a přišel jsem ti sem dát nabídku." , "Nabídku??" , " Pojď ke mně do tréninku , mé mise vše by bylo jen pro tvé zlepšení. Dávám ti nabídku která se neodmítá" nevěděla jsem co na to říct "j-já nemužu jen tak odejít. v Konoze mám svou skupinu své přátele, všechno" " Teď tady tvá skupina není, kdyby to byli tví přátelé jsou nyní s tebou." . Tekly mi slzy po tvářích. Začala jsem utíkat. Ucítila jsem jak mně hadí ruce stáhly zpět. " Ohnivý tesák !!" musela jsem zaútočit, C-cože já nemůžu se hýbat. Byla jsem svázaná několika hady a najednou jsem ucítila bolest v rameni. Ten Orochimaru mně kousl do ramene a předal mi tam jakousi pečeť. "Áááááááá" větší bolest jsem ještě necítila. Hadi mně pustili a já spadla na zem a bolestí jsem se nemohla hýbat. Sehnul se ke mně a řekl až bude čas pošlu pro tebe někoho kdo tě ke mně odvede. S bolestí jsem vykřikla " Ale já s ním nikam nepůjdu!!" , " Věř mi že půjdeš, sama mně budeš chtít vyhledat" a zmizel. Ne já s ním nikam nepůjdu.
Kdybych to tenkrát dodržela neležím tady umírající na zemi v náruči někoho koho miluji.
Týden po tomto incidentu jsem měla jen zanést jisté dokumenty 3. Hokagemu. Už jsem je neodnesla 3 cizinci co mně pronásledovali byli od Orochimara, a jako by si byli jistí že s nimi půjdu.
Proč-proč jsem byla tenkrát tak hloupá a šla s nimi protože jsem myslela jen na to že se Orochimarovi pomstím.
Při večerním odchodu jsem si všimla člověka s zakrytým skoro celým obličejem a zajímavými vlasy jak nás sleduje. Když jsem se podívala znova už tam nebyl . Koho mi sakra připomínal. Mno dál jsem nad tím nepřemýšlela a jen jsem šla ale divila jsem se že ten odchod byl až překvapivě klidný. Nikomu asi nebudu chybět . Najednou jsem se i začala těšit na člověka co mně sám vyhledal a nabídl mi trénink a mise pod jeho vedením. Nevím proč ale měla jsem z toho příjemný pocit a už jsem s ním ani nechtěla bojovat kvůli pomstě, už jen jako trénink. Třeba budu jednou lepší než můj uhlavní rival Hatake Kakashi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama